α-1-fetoprotein
Laboratoř | Biochemie | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kategorie | Tumormarkery | ||||||||
Princip stanovení | CMIA (Chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích) | ||||||||
Jednotka | µg/l | ||||||||
Vyšetřovaný materiál | Sérum/Plazma | ||||||||
Odběrová zkumavka Vacuette |
Sérum s gelem, 3,5 ml
Plazma Li-heparin s gelem
|
||||||||
Režim stanovení | Rutina | ||||||||
Provádíme | Pracovní dny | ||||||||
Stabilita | 7 dní při 2-8 °C | ||||||||
Referenční meze |
|
||||||||
Klinické informace | Syntéza α-1-fetoproteinu (AFP) probíhá zejména v játrech a ve žloutkovém vaku plodu. AFP je vylučován do fetálního séra, přičemž maximální (peak) hladiny dosahuje přibližně ve 13. týdnu těhotenství a pak hladina AFP postupně klesá. Zvýšené hladiny AFP v séru se následně znovu objevují během těhotenství a v souvislosti s některými zhoubnými onemocněními.
Bylo prokázáno, že ke zvýšení hodnot AFP v séru nad hodnoty běžné u zdravých jedinců dochází při několika zhoubných onemocněních, nejvýrazněji při nonseminomech varlat a primárním hepatocelulárním karcinomu. AFP se někdy objevují při karcinomu gastrointestinálního traktu s jaterními metastázami i bez jaterních metastáz a pouze zřídka při jiných zhoubných onemocněních. Testování na AFP se nedoporučuje jako screeningový postup při detekci karcinomu u široké veřejnosti.
Mnoho studií potvrdilo prospěšnost stanovení AFP při časné detekci otevřených defektů neurální trubice (NTD) plodu. Testování na AFP během těhotenství se doporučuje jako efektivní způsob rozpoznání žen, u nichž existuje riziko postižení plodu otevřeným defektem neurální trubice. Měření AFP v kombinaci s dalšími konfirmačními postupy, jako je ultrasonografie nebo amniografie, je důležitým nástrojem při péči o tyto pacientky a při jejich léčbě. |
||||||||
Ostatní zdroje | Příbalový leták metody |