anti-HBe
Laboratoř | Biochemie |
---|---|
Kategorie | Sérologie |
Princip stanovení | CMIA (Chemiluminiscenční imunoanalýza na mikročásticích) |
Vyšetřovaný materiál | Sérum |
Odběrová zkumavka Vacuette |
Sérum s gelem, 3,5 ml
|
Režim stanovení | Rutina |
Provádíme | Pracovní dny |
Stabilita | 7 dní při 2-8 °C |
Speciální požadavky | Vzorky heparinizovaných pacientů mohou být neúplně koagulované a vlivem přítomnosti fibrinu mohou poskytovat chybné výsledky. Abyste tomuto jevu předešli, je vhodné odebírat vzorky před zahájením heparinové terapie. |
Referenční meze |
Výsledek je vydáván formou textu jako pozitivní/negativní.
|
Klinické informace | E antigen hepatitidy B (HBeAg) a protilátky proti němu (anti‑HBe) se vyskytují v souvislosti s virovou infekcí hepatitidy B. HBeAg je poprvé detekovatelný v brzké fázi virové infekce hepatitidy B poté, kdy se objeví povrchový antigen hepatitidy B (HBsAg). Při akutní infekci v průběhu virové replikace titry obou těchto antigenů rapidně stoupnou. Sérokonverze HBeAg na anti‑HBe v průběhu akutní infekce hepatitidy B obvykle značí odeznění infekce a snížení míry infekčnosti. Negativní výsledek testu na HBeAg může znamenat brzkou akutní infekci před dosažením maxima virové replikace nebo začátek rekonvalescence, kdy hladina HBeAg klesne pod detekovatelnou úroveň. Na základě zjištění přítomnosti anti‑HBe lze tyto dvě fáze rozlišit. U některých pacientů s chronickou hepatitidou B není HBeAg v séru detekovatelný, přestože jsou pozitivní na anti‑HBe. Tito pacienti mohou být rovněž pozitivní na DNA viru hepatitidy B v séru. Sérokonverze antigenu HBe na protilátky anti‑HBe je rovněž využívána při léčbě pacientů s chronickou hepatitidou B jako indikátor virologické odezvy. |
Ostatní zdroje | Příbalový leták metody |