Hořčík (U)
Laboratoř | Biochemie |
---|---|
Kategorie | Ostatní vyšetření moče |
Princip stanovení | Spektrofotometrie, enzymová metoda |
Jednotka | mmol/l |
Vyšetřovaný materiál | Moč |
Odběrová zkumavka Vacuette |
Moč
|
Režim stanovení | Rutina |
Provádíme | Pracovní dny |
Stabilita | 2 dny při 2-8 °C |
Speciální požadavky | Stanovení provádíme ze střádaných vzorků moče. Při sběru moče se řiďte pokyny lékaře. Informace o sběru moče naleznete také v dokumentu Pokyny před sběrem moče, který je umístěný na webových stránkách laboratoře. |
Klinické informace | Hořčík je základní výživový prvek, který je zapojen do mnoha biochemických funkcí. Je součástí struktury nukleových kyselin a ribozomů, je nezbytným aktivátorem pro mnoho enzymů a podílí se na produkci energie při oxidativní fosforylaci. V těle zdravého jedince je obsaženo 21 až 28 g hořčíku, přičemž více než 50 % se v komplexech s vápníkem a fosfátem vyskytuje v kostech. Pouze asi 1 % celkového hořčíku se nachází v extracelulární tekutině a má tendenci vstupovat a vystupovat z buněk za stejných podmínek jako draslík. Přibližně 35 % hořčíku v plazmě je navázaných na proteiny, zejména na albumin, a z tohoto důvodu mohou změny v koncentraci albuminu ovlivnit množství hořčíku. Hypomagnezémie způsobuje poškození neuromuskulárních funkcí, intoleranci sacharidů a srdeční arytmie. Hypermagnezémie mimo jiné způsobuje hypotenzi, bradykardii a dýchací potíže. |
Zdroje referenčních mezí | Referenční meze nejsou uvedeny |
Ostatní zdroje | Příbalový leták metody |