Vápník

Většina vápníku v těle (99%) je přítomna v kostech, ostatní vápník se nachází v extracelulární tekutině (ECT). V ECT se vápník dělí na nedifuzibilní (vázaný na bílkoviny) a difuzibilní (komplexní sloučeniny rozpustné ve vodě a ionizovaný) podle schopnosti procházet semipermeabilními membránami a plní mnoho různých funkcí. Fyziologicky aktivní formou vápníku je pouze vápník ionizovaný. Vápenáté ionty snižují neuromuskulární dráždivost, podílejí se na koagulaci krve nebo aktivují některé enzymy. 

 

Přesné a precizní měření vápníku bylo vždy obtížné a byla vyvinuta celá řada metod, mezi které se řadí plamenová fotometrie, šťavelanové srážení s titrací, atomová absorpční spektrofotometrie, chelátování v EDTA a v současnosti také spektrofotometrické měření komplexů vápníku a barviva. Mezi barviva využívaná při stanovení vápníku patří o‑kresolftaleinový komplexon a Arsenazo III, přičemž druhé jmenované barvivo je používané pro stanovení vápníku v této metodě.

Hyperkalcémie může být důsledkem hyperparatyreózy, hypervitaminózy D, mnohočetného myelomu a některých nádorových onemocnění kostí. U některých jedinců byla při dlouhodobé léčbě lithiem zaznamenána hyperparatyreóza a s ní související hyperkalcémie. Hypokalcémie může být způsobena hypoparatyreózou, hypoalbuminémií, renální insuficiencí a pankreatitidou.