Laboratoř Biochemie
Kategorie Výpočty
Princip stanovení Výpočet
Jednotka relativní díl
Vyšetřovaný materiál Sérum/Plazma + Moč
Odběrová zkumavka
Vacuette
Sérum s gelem, 3,5 ml
Plazma Li-heparin s gelem
Moč
Režim stanovení Rutina
Provádíme Denně
Stabilita viz jednotlivé metody
Speciální požadavky Podmínkou výpočtu je a stanovení hodnot kreatininu a Ca v séru nebo plazmě a kreatininu a Ca v moči.
Referenční meze
Pohlaví Věk  Normální hodnoty Jednotky
Ž + M - < 0,05 rel. díl
Klinické informace
Většina vápníku v těle (99%) je přítomna v kostech, ostatní vápník se nachází v extracelulární tekutině (ECT). V ECT se vápník dělí na nedifuzibilní (vázaný na bílkoviny) a difuzibilní (komplexní sloučeniny rozpustné ve vodě a ionizovaný) podle schopnosti procházet semipermeabilními membránami a plní mnoho různých funkcí. Fyziologicky aktivní formou vápníku je pouze vápník ionizovaný. Vápenáté ionty snižují neuromuskulární dráždivost, podílejí se na koagulaci krve nebo aktivují některé enzymy. 
 
Přesné a precizní měření vápníku bylo vždy obtížné a byla vyvinuta celá řada metod, mezi které se řadí plamenová fotometrie, šťavelanové srážení s titrací, atomová absorpční spektrofotometrie, chelátování v EDTA a v současnosti také spektrofotometrické měření komplexů vápníku a barviva. Mezi barviva využívaná při stanovení vápníku patří o‑kresolftaleinový komplexon a Arsenazo III, přičemž druhé jmenované barvivo je používané pro stanovení vápníku v této metodě.

Hyperkalcémie může být důsledkem hyperparatyreózy, hypervitaminózy D, mnohočetného myelomu a některých nádorových onemocnění kostí. U některých jedinců byla při dlouhodobé léčbě lithiem zaznamenána hyperparatyreóza a s ní související hyperkalcémie. Hypokalcémie může být způsobena hypoparatyreózou, hypoalbuminémií, renální insuficiencí a pankreatitidou.
 
Frakční exkrece (FE) udává jaká část látky přefiltrované v tubulech se vyloučí do definitivní moči. Výpočet se  používá pro posouzení funkce tubulů bez nutnosti sběru moči. 
Ostatní zdroje Příbalový leták metody
Racek, J. Rajdl, D. a kol. Klinická biochemie. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: 2021.
Zpět
Kontakty