AMH

U mužů se antimülleriánský hormon (AMH) vytváří v Sertoliho buňkách varlat. V průběhu embryonálního vývoje u mužů je sekrece AMH ze Sertoliho buněk varlat zodpovědná za regresi Müllerových vývodů a normální vývoj mužského pohlavního systému. Sekrece AMH Sertoliho buňkami začíná během embryogeneze a pokračuje v průběhu celého života. AMH se až do puberty neustále vytváří ve varlatech a poté pomalu klesá k postpubertálním hodnotám.

U žen hraje AMH významnou roli v ovariální folikulogenezi. Vývoj folikulů v ovariích zahrnuje dva rozdílné stupně: počáteční výběr, při kterém dochází k dospívání primordiálních folikulů, a cyklický výběr, který vede k růstu kohorty malých antrálních folikulů, mezi nimiž je následně vybrán dominantní folikul (určený k ovulaci). FSH (folikuly stimulující hormon) ovládá cyklický výběr. Tvorba AMH v granulózních buňkách začíná v primárních folikulech a je největší v granulózních buňkách preantrálních

a malých antrálních folikulů do průměru cca 6 mm. Až se stane růst folikulů závislý na FSH, tvorba AMH klesá a stává se nedetekovatelnou. Toto schéma tvorby AMH podporuje inhibiční roli AMH ve 2 rozdílných stupních folikulogeneze. V první AMH inhibuje přechod folikulů z primordiální na maturační stupeň a tím významně reguluje počet folikulů zbývajících v primordiálním poolu. Ve druhé má AMH inhibiční účinek na folikulární citlivost na FSH a tak sehrává roli v procesu folikulárního výběru.

Hladiny AMH v séru jsou u žen při porodu téměř nedetekovatelné, nejvyšší hodnoty dosahují po pubertě, poté postupně s věkem klesají a při menopauze se stávají nedetekovatelnými. Hladiny AMH v séru jsou během menstruačního cyklu relativně stabilní, se značnými výkyvy pozorovanými u mladých žen. Hladiny AMH dále vykazují nižší intraa intercyklickou variaci než základ FSH. Hladiny AMH v séru výrazně klesají při užívání kombinované hormonální antikoncepce. Stanovení AMH lze využít při různých klinických indikacích. Měření sérových koncentrací AMH se klinicky používá zejména pro posouzení ovariální rezervy, která odráží množství antrálních a preantrálních folikulů, tzv. počet antrálních folikulů (AFC) a pro předpověď odpovědi na kontrolovanou stimulaci ovarií. Dalším klinickým použitím AMH jsou diagnostika poruch pohlavního vývoje u dětí a monitorování reziduální nebo rekurentní nemoci při nádorech z buněk granulózy. Podle některých názorů se AMH doporučuje jako náhradní biomarker za AFC v diagnostice syndromu polycystických ovarií (PCOS) a k predikci nástupu menopauzy.