Protilátky proti tkáňové transglutamináze (IgA)

Stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze, gliadinu a endomyziu se používá při serologické diagnoze gluten-senzitivní enteropatie (celiakie, netropická sprue) a Duhringovy dermatitis herpetiformis. Celiakie je autoimunitním onemocněním, které se projevuje u predisponovaných jedinců jako reakce způsobená citlivostí na lepek. Gliadin (lepek), poté co dojde k jeho absorpci vazivovou vrstvou střevní sliznice, je deamidován tkáňovou tranglutaminázou. Během tohoto procesu dochází k nahrazení určitých glutaminových reziduí reziduy kyseliny glutamové. U jedinců s genetickou predispozicí se části takto modifikovaného gliadinu váží např. na HLA-DQ 2/8 molekuly buněk, které produkují antigen a jsou dále předávány pomocným T buňkám. Tím dojde ke spuštění silné imunitní reakce, která odstartuje patologické změny tkání, ničící zejména tenké střevo. Mezi komponenty této imunitní reakce patří protilátky proti endomyziu, tkáňové transglutamináze a protilátky proti deamidovanému gliadinu. 

Lepek se vyskytuje v různých cereáliích (např.  v pšenici, ječmeni, žitě). Skládá se ze směsi proteinů, které je možné rozdělit do dvou skupin, prolaminy a gluteliny, přičemž gliadin je nejčatěji se vyskytujícím prolaminem. Pokud pacienti postižení celiakií konzumují potravu obsahující lepek, vede to v důsledcích ke zničení sliznice tenkého střeva, které pak vykazuje plochý mozaikový povrch bez klků, ale s viditelnými hlubokými kryptami. Následkem toho pak dochází k funkčním poruchám.