HDL-cholesterol

Plazmatické lipoproteiny jsou sférické částice obsahující různá množství cholesterolu, triglyceridů, fosfolipidů a proteinů. Vnější povrch lipoproteinových částic tvoří fosfolipidy, volný cholesterol a proteiny; vnitřní jádro obsahuje většinou esterifikovaný cholesterol a triglyceridy. Tyto částice umožňují rozpuštění cholesterolu a triglyceridů a jejich transport krevním řečištěm. Relativní podíl proteinů a lipidů určuje hustotu těchto lipoproteinů a je základem pro jejich klasifikaci.

 

Lipoproteiny se rozdělují do těchto tříd: chylomikron, lipoprotein o velmi nízké hustotě (VLDL), lipoprotein o nízké hustotě (LDL) a lipoprotein o vysoké hustotě (HDL). Četné klinické studie prokázaly, že jednotlivé třídy lipoproteinů různým způsobem velmi výrazně ovlivňují riziko koronárního srdečního onemocnění.

 

Hlavní rolí HDL cholesterolu v metabolismu lipidů je vychytávání cholesterolu z periferních tkání a jeho transport do jater. Tento proces se nazývá reverzní transport cholesterolu (kardioprotektivní mechanismus). Nízké hladiny HDL cholesterolu významně souvisejí se zvýšeným rizikem vzniku koronárního srdečního onemocnění. Z tohoto důvodu je stanovení HDL cholesterolu v séru užitečným prostředkem při identifikaci vysoce rizikových pacientů. Expertní skupina pro léčbu dospělých při NCEP (National Cholesterol Education Program) doporučuje u všech dospělých jedinců od 20 let věku stanovovat každých pět let profil lipoproteinů ve stavu na lačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol a triglyceridy) pro screening rizika koronárního srdečního onemocnění.